(německy Otterdorf, Ottendorf)

• toto zvláštní jméno dnes nese jen údolí v Orlických horách, které vede podle stejnojmenného potoka z Vrchní Orlice nahoru, pod Anenský vrch a rekreační oblast v něm,
• osada Hadinec vznikala v průběhu 17. století na nové a důležité cestě (Císařská cesta, užívané označení podle 2 návštěv císaře Josefa II v kraji) z Rokytnice (Rokitnitz), přes Panské pole (Herrnfeld), Hadinec (Ottendorf), Vysoký kořen (Hohe Wurzel) od Neratova (Bärnwald) a dál do Kladska. Původně cesta vedla kolem starého panského lesa s budovami pouze pro lovecké účely a kolem sklárny, kterou dal postavit Vlk von Kwitkow (1519 - 1648),
• trvale obydlená osada volně navazovala na obec Vrchní Orlice (první zmínka 25. 5. 1567), samostatnou obec Hadinec (Ottendorf) založil roku 1683 Otto von Nostitz - Reineck,
• němečtí osadníci pravděpodobně přišli z Krkonoš a byli převážně alpského původu. V roce 1590 začalo ve velkém měřítku plavení dřeva po řece. Kronika se zmiňuje také o pálení uhlí. Z dalších způsobů obživy pak tkalcovství, přadláctví, zemědělství a řemesla,
• v době největšího rozmachu obce tu přes léto žilo a pracovalo až 1000 lidí,
• v roce 1848 bylo v Ottendorfu 19 domů a 91 stálých obyvatel,
• v roce 1929 měl Hadinec 15 domů s 56 stálými obyvateli,
• mezi válkami přes Hadinec vedla turistická Jiráskova horská cesta,
• ještě před druhou světovou válkou, v roce 1937 byla z Anenského vrchu do údolí přenesena kaple Sv. Anny. Nestojí přímo u cesty a možná právě proto má její nejbližší okolí neskutečně tajemné kouzlo
• obyvatelstvo Hadince bylo z převážné části německé národnosti a tak se Hadinec po druhé světové válce úplně vylidnil (a spolu s Vrchní Orlicí se stal součástí Bartošovic). Dílo zkázy v údolí dokonala Československá lidová armáda, když opuštěné objekty používali k výcviku ženisté. Objekty, které nebyly takto zničeny a srovnány se zemí, mohly v padesátých letech odkoupit soukromé osoby nebo spolky. Při opravách svých objektů pak bylo majiteli hojně používáno i materiálů ze zbořenišť a tak dnes v údolí nic moc nenasvědčuje hustotě původního osídlení,
• do dnešních dnů se tak v údolí dochovalo jen lehce přes desítku rekreačních objektů, které jsou hojně a celoročně využívány k rekreaci. Do údolí není zavedena elektřina, ani signál mobilních operátorů tu není kdovíjaký a tak je údolí ideálním místem pro aktivní odpočinek... 

V obci:

• byly na potoce dva mlýny (horní nový s hamrem, 100 m pod křižovatkou na levém břehu + starý spodní o 300 m níž na pravém břehu). Dokonce to vypadá, že nějakou dobu fungovaly oba současně,
• stál a fungoval Kastnerův hostinec (Kastners Gasthaus, na cestě na Vysoký kořen, 20 m vpravo nad křižovatkou) s 24 lůžky v 8 pokojích (Chyský, Hory Orlické, 1922 ale uvádí "čistý a prostý hostinec Kastnerův" a "s dvěma pokojíky a 5 lůžky, která mohou býti rozmnožena o další 2 v přízemku a o několik slamníků na půdě")

Zmínky o Hadinci:

„Jeť v těchto místech pásmo Orlické, skoro již na svém konci, rozvětveno ve dvě kratší rozsochy a mezi nimi v úvalu při potoku do Orlice chvátajícím rozkládá se ves Otín (Ottendorf), založená r. 1652. Ottou svob. pánem z Nostic. Poloha vesnice té je malebná a zvláště rozkošný je rozhled od hory „Vysokého Kořene“ (Hohe Wurzel, 797 m.) pnoucí se nad hořejším koncem té vsi na východ, přes kterouž horu vede také silnice, kterou my se ubíráme k Barnvaltu."

(Alois Jirásek, Čechy V, Hory Orlické, Stěny)

- - = - - 

„Hadinec (Otterdorf, Ottendorf) a "proslulý hostinec Kastnerův, kde dokonce umějí česky!"

(Chyského průvodce po horách Orlických, 1913)

- - = - - 

„Hadinec - malá německá osada asi o 70 obyvatelích... ...na silnici od Rokytnice k Bärnwaldu (Neratov). Velmi dobrý hostinec jeho s dvěma pokojíky a 5 lůžky, která mohou býti rozmnožena o další 2 v přízemku a o několik slamníků na půdě, pojme jenom po senoseči větší počet turistů."

(Chyský, Hory Orlické, 1922)

- - = - - 

„Pokud bych se jako milovník Orlických hor mohl přenést do doby platnosti mince a vybrat si, kde ji utratit, vydal bych se do zaniklé obce Hadinec (Ottendorf) pod Vysokým Kořenem (Hohe Wurzel) a vypil rokytnické pivo v Kastnerově horské restauraci s jejím majitelem, tolerantním, moudrým a ke všem laskavým Johannem. Druhá světová válka a následné vyhnání postihly i jeho rodinu, a propadlé sklepy hostince jsou jejich poslední připomínkou, tragickým pomníkem prvorepublikových snah lidí dobré vůle o přátelské soužití Čechů a Němců v jednom státě."

(nálezce mince z 1. republiky)

Rokytnické panství vzniklo roku 1487 oddělením od panství Rychnov nad Kněžnou. Do rokytnického panství patřily následující městečko, vesnice, osady a samoty:

• Rokytnice v Orlických horách (německy Rokitnitz im Adlergebirge) - s vlastním katastrálním územím, samostatná ves založena roku 1260, na město povýšena roku 1852
• Podlesí (Schönwald - Erlitztal)
• Julinčino údolí (německy Julienthal) - samostatná ves založena roku 1690
• Nový Dvůr (německy Neuhof) - samota
• Fünffinger - osada
• Viehwich - samota
• Dolní Rokytnice (německy Niederdorf) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku 1650
• Dolní Dvůr (německy Niederhof) - osada
• Záhory (německy Dreihöf) - osada
• Suchá (německy Sucheybach Kastner) - samota
• Prostřední Rokytnice (německy Mitteldorf) s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku 1650
• Rýnek (německy Rieneck) - samostatná ves založena roku 1734
• Myší Díra (německy Mauserloch) - 
• Horní Rokytnice (německy Oberdorf) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku
• Skelná Huť (německy Feldhäuser) - osada
• Kouty (německy Lockerwinkel) - osada
• Küssel - samota
• Václavova Seč (německy Wenzelhau) - samostatná ves založena roku 1674
• Johanka / Hanička (německy Johannchen / Hannchen) - samostatná ves založena roku 1734
• Údolíčko (německy Liebenthal) - samostatná ves založena roku 1734
• Neratov (německy Bärnwald) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku ...., první písemná zmínka 1550 z hraničního sporu s hrabstvím kladským
• Podlesí (německy Schönwald) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku 1650
• Vrchní Orlice (německy Hohenörlitz / Hohenerlitz) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku
• Hadinec (německy Ottendorf) - samostatná ves založena roku 1683
• Malá Strana (německy Halbseiten) - s vlastním k. ú., samostatná ves založena roku 1734
• Vysoký Kořen (německy Hohewurzel) - 

Kaple sv. Anny

• Anenský vrch býval kdysi poutním místem, stávala na něm totiž kaple sv. Anny, ke které se konaly pravidelné poutě,
• kaple sv. Anny na Anenském vrchu byla postavena v roce 1766 hajným J. Kastnerem z Horní Rokytnice,
• tato kaple pak byla v roce 1820 přestavěna. Rekonstrukci nechala provést hraběnka Johanna von Nostitz-Rieneck,
• další přestavby se kaple dočkala v roce 1856. Mecenášem byla tentokrát Ernestina von Nostitz-Rieneck, po které se vrch začal nazývat Ernestinenberg, počeštěně Arnoštka. Později přibyly ještě litinové pláty k ochraně stěn kaple před nepřízní počasí,
• v této podobě se pak dochovala do dnešních dnů, ne už však na Anenském vrchu, ale asi o 2 km dále, na okraji osady Hadinec (dnes na území rezervace Černý důl)
• jdeme-li z Haničky na Hadinec, tak se kaple nachází na levé straně asi 400 m od cesty před Hadincem. Do této osady byla rozebraná přenesena v roce 1937 v souvislosti s výstavbou linie opevnění, která Anenský vrch překračuje objekty R - 84 Arnošt a R - 85 Anna.